Violent Way – A Need For Something More LP

VYDAVATEL: Contra Records, Longshot Music
ROK: 2026

Violent Way. Tahle Oi! kapela z Buffala měla zásadní vliv na vznik našeho webzinu, protože právě oni byli jedním z projektů posledních let, které mě donutily znovu začít psát o hudbě. Když se v roce 2021 objevily jejich první nahrávky v podobě dema a následného splitu s Béton Armé, točil jsem je pořád dokola. Od té doby se kapela na scéně pevně etablovala, vydala dvě regulérní desky (Bow To None (2022) a Oi! This Is Violent Way (2024)) a jedno dvanáctipalcové EP (This Is For Us (2023)). Projela Evropu a stala se jednou z výrazných tváří současné scény.

Letos kapela vydává nové LP s názvem A Need For Something More, které vyšlo ve spolupráci kapely s Longshot Music v USA a Contra Records v Evropě. A tahle deska podle mě bezpochyby bude na konci roku patřit mezi deset nejlepších nahrávek – o její kvalitě nepochybuji.

Kapela album nahrála v klasickém punkovém formátu tria, kde kytarista zároveň zastává roli zpěváka. Je tu ale znatelný posun oproti prvním nahrávkám – od hrubšího a neotesanějšího zvuku směrem k melodičtější podobě. V čele stojí výrazný, drsný vokál, melodické kytarové vyhrávky a šlapající rytmika, kde bicí perfektně drží krok s basou. Všechno je jednoduché, efektivní a výrazné. Troufnu si říct, že jde o nejsilnější a zároveň nejkompaktnější materiál, jaký kapela zatím vydala.

Některé skladby mají rychlejší tempo, často ale stojí na výrazných singalong pasážích, jindy je hlavním tahounem samotný vokál. Jedním ze songů, kde vokál posouvá skladbu dál, je melodičtější I’ll Ask You. Perfektně se vokál se singalongy doplňuje v písni Second Thought. Právě u téhle skladby vyniká i melancholičtější nálada, která dobře ladí s ne zrovna veselým textem o životních ztrátách a chybách.

Celkově deska obsahuje devět skladeb, z nichž jedna je instrumentální – konkrétně VWS II, která uzavírá stranu A. Kromě kapely se na albu objevují také hosté. V backing vokálech se představí Graham z Big Dog a Steel Bashers. Hostující vokály pak přidali Wattie z Lion’s Law a Rixe v písni They Said a Greg z Bishops Green a First Attack ve skladbě These Days I’ll Never Forget. They Said je další z písní, která ukazuje odhodlání poprat se se životem a všemi obtížemi, které přináší.

Textová témata vycházejí z reálného života – žádné politické kecy ani řešení problémů, které člověk stejně nemůže ovlivnit. Titulní A Need For Something More je přesně ten typ skladby, který vystihuje mentalitu, kterou mám na Oi! tak rád. Občas stojí všechno za nic, ale člověk se stejně musí zvednout a jít se životem bojovat. Přesně o tom tenhle song je – a navíc ho doplňují silné singalongy, které skladbu ženou kupředu.

Klasické Oi! téma pracující třídy zvedá song Working Class Rejects. Kapela se ale vůbec nevyhýbá ani osobním tématům, což je dobře slyšet třeba v mém oblíbeném songu My Dearest Friend, který patří k vrcholům celé desky. Stejně osobní motiv přináší i píseň It’s No Longer You, kde se znovu objevuje téma ztráty. Album uzavírá These Days I’ll Never Forget, která je pravděpodobně hlavní hymnou celé desky. Končí v odhodlaném duchu a s hrdostí na to, co kapela dokázala a kam se posunula. A rozhodně mají být na co hrdí.

Violent Way vytvořili Oi! desku, která ukazuje, že tenhle žánr nemusí být jen sbírkou klišé, ale může fungovat jako osobní výpověď, aniž by ztratil cokoliv ze své síly. Je to silná a skvělá nahrávka a rozhodně doporučuji se po ní poohlédnout, než zmizí z distribucí. Violent Way bezpochyby patří k hlavním tvářím současné Oi! scény.

Ještě bych rád zmínil jednu důležitou věc. Pozoruji, že kolem téhle party vznikají nové projekty – a přesně to scéna potřebuje. Nedávno se objevilo demo od Steel Bashers a kolem kapely se postupně objevují další projekty jako Big Dog, Taker, Sweet Talker a The United. Je to ukázkový příklad toho, jak jeden projekt složený z lidí, kteří dělají to, co milují, s vášní a odhodláním, dokáže přitahovat další fanatiky, zvedat místní scénu a přivádět nové lidi. A to mají členové kapely prsty i ve stylově jiných projektech, jako v post-punkových Deluxxe nebo Viewfinders.

Typickým příkladem podobné situace jsou Lion’s Law, kteří kolem sebe v Paříži vybudovali silnou scénu – a výsledkem je mimo jiné kompilace Paris On Oi!.

TOP TRACKY: My Dearest Friend, Second Thought, I’ll Ask You, These Days I’ll Never Forget

Sdílet příspěvek:

Podobné příspěvky