Trench, Trouble?, Stokes CPH. Kdo tyhle projekty v minulosti zachytil, tomu musí být hned jasné, že se budeme pohybovat na území klasického Oi! punku a že tentokrát míříme do Dánska. Urban Elite jsou kapela z Kodaně, ve které se sešli muzikanti právě z výše zmíněných projektů. Už samotné složení kapely napovídá, že tady nepůjde o žádné experimenty, ale o poctivý, přímočarý Oi! punk, který si nehraje na nic víc.

Kapela funguje v klasické punkové trojsestavě, takže je jasné, že základ stojí na jednoduchosti, energii a silných refrénech. Naznačuje to i booklet, kde na mě z fotek kouká skunx parta složená ze dvou skinheadů a jednoho punkáče. Kapela ale přece jen přihazuje i něco navíc. V songu We Ain’t No Fools zazní piano a v písních Violent World a It’s You se objevují sólové kytary, které desku příjemně oživují. Celá nahrávka je zpívaná anglicky, obsahuje osm skladeb a vyšla na labelu Pretty Shitty Town Records.

Hudebně jde přesně o ten typ klasického Oi! punku ve středním až rychlejším tempu, který mě okamžitě vrátil někam do doby, kdy mi bylo čtrnáct a poprvé jsem vyrazil na Oi! koncert. Malý klub ve sklepě, dolů se lezlo po úzkých točitých schodech, podlaha lepila od rozlitého piva, kolem postávaly postavy s číry a holými hlavami a ve vzduchu visel cigaretový kouř spolu s lehkou předtuchou možné nakládačky. Ve srovnání s kapelami, které tehdy běžely v televizi, měl tenhle svět úplně jinou energii, kontakt s publikem a opravdovost. A přesně tenhle pocit ve mně Urban Elite probouzí i dnes, o víc než pětadvacet let později.

Kapela se s tím nijak nemaže a během zhruba čtyřiadvaceti minut rozjede přesně ten typ desky, který mám v tomhle žánru rád. Hudebně jde o starou školu Oi! punku — vezmi přímočarost The Business, práci s refrény ala Evil Conduct, přidej trochu agresivity One Way System a dostaneš něco velmi blízkého tomu, co předvádí Urban Elite. Přitom to ale nepůsobí jako laciná kopie. Songy nejsou monotónní a každý má svůj vlastní charakter. Consequences sází na melodické háčky, Violent World táhne hlavně silný refrén a We Ain’t No Fools je hit na první dobrou a zároveň jasný vrchol celé desky. Přímočarostí vyniká perfektní Lost Freedom, zatímco Cold Death přidává větší naléhavost a lehce temnější atmosféru. Celé album drží výborně pohromadě a právě v tom tkví jedna z jeho největších sil.

Textově jde o žánrovou klasiku v tom nejlepším slova smyslu. Hrdost na subkulturní odlišnost, kritika politiků, násilí, svoboda, pokrytectví nebo zrada — třeba ve výborném songu Burn. Tady jsme prostě doma. Všichni víme, co od podobné desky čekáme, a Urban Elite přesně tohle doručují. Bez zbytečného pózování, jen poctivý Oi! punk se srdcem na správném místě.

Tohle album mě baví od začátku do konce a upřímně se těším na další materiál, který by měl být brzy venku. Pokud máš rád klasický Oi! punk, silné refrény, syrovou energii a desky, které tě vrátí zpátky do zakouřených klubů a upocených koncertních sálů, tady dostaneš přesně to, co hledáš.