Razorblade po desti letech neaktivity udělali minulý rok definitvní rozloučení s pódii a kromě posledního EP se rozhodli vydat tuto sbírku singlů a remasterovaných verzí starších nahrávek. Najdeme zde singly, béčkové strany, skladby z kompilací i několik alternativních verzí. Nejde tedy o klasické best of ani o obyčejnou kolekci singlů, ale o trochu jinak pojatý průřez tvorbou kapely. Materiál pokrývá celé období její aktivní existence, tedy roky 2002–2015. Za pár korun tady dostanete zatraceně velkou porci muziky, navíc zabalenou do parádního gatefold obalu, jak to v Rebellion Records umí opravdu dobře.

Celá kolekce je brutální, hlasitá a naprosto přímočará. Když se amatér dostane do hospodské rvačky, bude se vás snažit trefit pěstí. Když bude chtít přitvrdit, vezme do ruky sklo. Razorblade vás ale budou zatloukat do země popelníkem a do druhé ruky si pro jistotu vezmou hasák, aby měli jistotu, že už znovu nevstanete.

Razorblade pro mě vždy představovali výbornou kombinaci tvrdšího Oi! a metalových vlivů, což je z této kolekce cítit na každém kroku. Některé skladby si zachovávají výraznější melodickou linku (Days Of Glory, Made Of Steel, Demolition Man, With Maltese Cross Flags Unfurled, Hart Wie Stahl), jiné sázejí především na rychlost a drsný vokál, který se místy mění téměř v bojovou deklamaci (Warriors, Skinheads On The Dancefloor, Oi! Fucking Oi!). Další stojí na valivých kytarových riffech (Wij Zijn In De Stad, Hard Als Staal, Black Flags, New Dawn Rising) a některé už svým pojetím lehce překračují hranice Oi! směrem k metalu (Trots & Vrij, Back Once More).

Jak bývalo u Razorblade zvykem, střídají se zde skladby v angličtině i holandštině. Nikdy mi nevadilo, že holandsky nerozumím ani slovo. Do atmosféry kapely ten jazyk vždy dokonale zapadal a stal se součástí její identity. Razorblade se navíc nikdy nebáli pracovat se sborovými vokály, takže ani o ty zde není nouze. Celá kolekce navíc prošla remasteringem, takže dostanete plný, čistý a mohutný zvuk, který si přímo říká o poslech na maximální hlasitost.

Tahle kompilace je pomníkem pro všechny, kteří milovali zvuk, energii a brutalitu Razorblade. Po celou dobu existence kapely bylo z její tvorby slyšet, že Wouter měl slabost pro metal. Přesto však Razorblade vždy zůstali pevně na Oi! břehu řeky a metalové inspirace dokázali přetavit do vlastního, snadno rozpoznatelného stylu. Výsledkem byl charakteristický zvuk korunovaný nezaměnitelným hrubým vokálem, který se stal jedním z poznávacích znamení kapely.

Možná právě proto jsem měl Razorblade vždy tak rád. A co jsem měl možnost několikrát zažít, jejich skladby fungovaly stejně dobře i naživo. Při poslechu této kompilace jsem si uvědomil, kolikrát jsem v průběhu let otevíral novou desku od téhle party a jak často jejich nahrávky doma běžely ve vysokých otáčkách. Nebo mejdany s kámoši, kde se desky od Razorblade během víkendu parádně doplňovali s pivem, šikanováním okolí a drobnou kriminalitou.

Pozdravte krále na jeho poslední cestě. Tohle je důstojné a zasloužené rozloučení s jednou z nejvýraznějších kapel evropského Oi! posledních dvou dekád.