Dávka štěstí je osmá, devátá nebo klidně i desátá řadová deska pražské punkrockové party Nežfaleš — záleží, jestli mezi řadová alba počítáš i split se Superteslou a kompilaci Dvě desítky let. To nechám na tobě. Jisté ale je, že za 24 let existence patří Nežfaleš k nejvýraznějším jménům české punkové scény. Je to kapela, která nepřestává tvořit, koncertovat a vydávat relevantní nahrávky. Projeli republiku křížem krážem a klidně by se s nimi dala hrát „víkendová potkávací hra“ na nočních benzínkách po celé zemi. Zároveň se stali jedním z hlavních hlasů generace kapel, které se objevily kolem roku 2000.

Kdo čeká něco převratně nového, tady nejspíš narazí. Nežfaleš ale přichází s tím, co umí nejlépe: s melodickým punkrockem postaveným na tématech ze života, bez zbytečných póz a okázalých gest. Tvář a charakter jejich tvorbě dávají především mnohovrstevné texty zpěváka Radka. Právě texty odlišují Nežfaleš od řady žánrových souputníků v Česku. Nadsázka, ironie, lehce zlomyslná jízlivost, ale i schopnost přesně pojmenovat věci, které se dotýkají nás všech — to je artikl, který kapelu posouvá o úroveň výš. Hudebně jde o dobře zahraný melodický punkrock se sborovými singalongy a lehce popovým nádechem. Žánroví puristé možná zakřičí, že tohle není „pravý punk“, a z jejich pohledu na tom může něco být. Kdo si ale pustí Nežfaleš, sotva očekává, že tu bude Black Flag fúzovat s Dead Kennedys — v tom bychom měli mít jasno od začátku.

Otvírák a titulní song Dávka štěstí je pro kapelu stylově typický a těžko si představit charakterističtější vstup do desky. Vedle hudby se tu rozvíjí i sebeironický příběh zapadající do mozaiky vztahových historek, které se v textech kapely objevují často. Následují Devadesátky, vyrovnání se s dobou dětství generace, kterou kapela reprezentuje. Nejsem velký fanoušek nostalgického dojetí nad minulostí, ale tenhle song naštěstí nesklouzává k lacinému sentimentu — a to je plus. Třetí v pořadí, Vyšehradští jezdci, je ultra melodická věc se silným refrénem a sbory; klidně bych si tipnul, že tohle bude jeden z koncertních hitů. Kapela k němu navíc natočila povedený klip vzdávající poctu páskům z padesátých let — klukům, pro které byl rock’n’roll a drobná kriminalita lákavější než budovatelské nadšení a láska k pracujícímu lidu.

Sociální bublina je v jádru překvapivě politická věc: ironická, jízlivá, ale trefná a vlastně i lehce optimistická, protože připomíná, že mít kolem sebe své lidi je v turbulentní době zásadní. Podobné téma, ale ostřeji, rozvíjí Zlo je pořád zlo, který patří k nejpunkovějším momentům alba. Stranu A uzavírá lehce melancholická Proč kazit příběh pravdou, postavená na silném hromadném refrénu.

Stranu B otevírá Další Ramones nepřijdou, která odkazuje na hravost 77 punku, kožené bundy a rozcuchané vlasy ve stylu Ramones. Následuje přímočařejší Autopilot, kde znovu vyniká floutkovsky laděný text. Rebel v županu (se vším se dá smířit) je silně ironizující song, který si do hledáčku bere zvláštní českou vlastnost — hledání nejrůznějších berliček k tomu, aby se nikdo (nedej bože) nemusel k ničemu řádně postavit nebo si za tím (nedej bože podruhé) nemusel následně stát. Kontrast mezi až popovým vyzněním refrénu tohohle songu a jeho sdělením mi ale vlastně přijde famózní. V závěru deska přitvrdí a zrychlí: to je případ Špatný já i Playback. Finále obstarává melodická pecka Bůh drží tankovací pistoli.

Kapela nahrávala album na dvě etapy — první část v roce 2024, druhou v roce 2025. Upřímně nepoznám, která píseň vznikla kdy, protože deska působí velmi kompaktně. Pokud to byla strategie, jak se vyhnout albu s pár silnými kusy a vatou okolo, vyšla na jedničku. Při dvanácti skladbách je to znát na solidním celkovém výsledku. Potěší i množství popkulturních, literárních, historických i společenských odkazů v textech.

Za zmínku stojí i to, že si kapela desku vydala sama. Podporuji undergroundové labely, ale respekt patří každé kapele, která má sílu být soběstačná. Je to jedna z cest, jak si držet scénu stranou od mainstreamové rockové mašinérie a možná i motivovat nové kapely. Možná to zní lehce idealisticky, ale i tohle je součást punkové DNA. Pokud ti je tenhle svět blízký, dává smysl Nežfaleš podpořit koupí fyzického nosiče. Dostaneš za to na oplátku velmi dobrou desku.

TOP TRACKY: Rebel v županu (se vším se dá smířit), Vyšehradští Jezdci, Dávka štěstí