Tahle parta ze San Francisca vyrazila na začátku roku 2026 na evropské turné s The Chisel a Lion’s Law. Na cestu se vybavila kompilací, která se teď dostává na pulty dister. Jde o kompilaci starších nahrávek vydaných na jednom LP – konkrétně materiál z Echoes From The Past, mini alba z roku 2022; EP Martyris Victoria z roku 2023; songy ze split EP s Vis Vires z roku 2020. Navrch kapela přidala živou verzi coveru Evil a svou hlavní hymnu Turn Up The Oi!.

Celkově jde o průřezovou kompilaci, která mapuje kapelu v éře od roku 2020. Ultra Sect jdou cestou „kvalita před kvantitou“ a laťku mají nastavenou opravdu vysoko. Hudebně jejich sound čerpá z Oi!, ale je silně ovlivněn také bovver beatem a rock’n’rollem. Jinak řečeno, čekej kytarové vyhrávky, střední až rychlejší tempo, spoustu singalongů a modernější zvuk. To, co jsem miloval už na Sydney Ducks, se tady přetavilo v rychlejší provedení a ještě výraznější inspiraci klasickým britským street rockem.

V textech se Ultra Sect často inspirují historií a bojovou poetikou, kterou zasazují do sociálních témat. Kompilace obsahuje dvanáct songů – deset studiových a dva živé.

Sama kapela uvádí, že vzdává hold The Templars, a to se dá říct také, jen v lehce modernější verzi. Tam, kde The Templars jedou syrový zvuk, jdou Ultra Sect trochu modernější cestou. Dvě kytary pak umožňují víc vyhrávek a plnější zvuk.

Začínáme songem Public Enemy, což je výzva ke srovnání účtů, inspirovaná potem, špinavými dělnickými rukami a tažením vládců pod gilotinu. Fajn úvod. Ride The Storm je pak válečná výzva k pozvednutí meče a hudebně mi asi nejvíc evokuje zmiňované The Templars. Porážkou tyranie, odplatou a zvedáním morálky davů se zabývá i titulní song Lead Us To Glory. Následují další bojovné hymny Nation On Fire a No Allegiance. Stranu A pak uzavírá dělnický song Bread & Roses. Tady mě napadá, že mám pocit, že hrdost na dělnický původ je trochu jiná v USA než v Evropě. Z mé zkušenosti ale vnímám, že v Americe je tenhle pocit dnes možná živější a o něco opravdovější. Ale pojďme na stranu B.

Mad Dog je neskutečná vypalovačka, kde se perfektně prolínají kytarová sóla, hlavní vokál a singalongové refrény. Tady se Oi!, bovver rock a rock’n’roll mění v jednu perfektní směs. Tahle pasáž desky mě baví vůbec nejvíc – má stoupající tendenci přes písně The Strong Survive, Blood Laws až k (podle mě) největšímu hitu celé kompilace Conquer And Divide.

Baví mě taky cover Evil od 4 Skins. Tahle klasika tu v podání Ultra Sect dostává docela zajímavou podobu a chvílemi mi to připadá, jako kdyby ji hrála punkovější verze ranných Blood For Blood. Možná je to jen můj dojem, který ve mně vyvolává tohle živé a syrové provedení téhle klasiky. I Turn Up The Oi! tady v živém provedení dostává zajímavou energii, která místy přehlušuje původní studiovou verzi. Nejsem moc fanoušek živáků, ale u Ultra Sect tyhle živé verze dávají jejich songům zajímavý drajv.

Když ti někdo říká, že ho Oi! nebaví, protože je monotónní, agresivní a nemá instrumentální kvalitu – pusť mu tuhle desku. Ultra Sect reprezentují jednu z kapel, která se hrdě hlásí k Oi! žánru, ale zároveň na něj jde trochu jinak. Výsledkem je tahle skvělá muzika. Perfektní deska. Zase nevím, co dát mezi nejlepší tři písně. Dnes jsem vybral ty níže uvedené – až si tuhle desku pustím zítra, budou tam klidně jiné tři.

TOP TRACKY: Blood Laws,, Conquere And Divide, Ride The Storm