Spotty Herbert jsem původně zaregistroval jako poctivý tištěný zine. Jeho třetí číslo vyšlo společně s vinylovou kompilací složenou výhradně z Oi! kapel původem z USA, což už samo o sobě zní jako dobrý důvod zbystřit. Kompilace obsahuje celkem 15 songů a vizuální stránku celé věci má na svědomí Malwina z Old School Designu, která opět potvrzuje, že její rukopis je na scéně okamžitě rozpoznatelný. Vydání si rozdělily labely Longshot pro USA a Try And Stop Me pro Evropu.
Tuhle práci oceňuji hned z několika důvodů. Zaprvé fandím všem, kteří se i dnes rozhodnou držet při životě papírové ziny. Z vlastní zkušenosti vím, že jde o časově i finančně náročnou disciplínu, kterou v dnešním zrychleném světě dělá už jen hrstka zapálených fanatiků. Většina podobných projektů rychle prosviští scénou a zmizí beze stopy, o to větší respekt mají ti, kteří to nevzdali. Já sám jsem se nakonec vydal cestou online formy, hlavně proto, že jsem už nechtěl trávit nekonečné hodiny distribucí a sypat do všeho vlastní peníze.
Zadruhé – dobře udělané kompilace mají pořád obrovský smysl. A já si moc dobře pamatuji, jak jsem kdysi hltal výběry typu Knockout in the Round…, Punk-O-Rama a hromady dalších. Právě díky nim jsem objevoval nové kapely, styly i labely a formovalo mě to jako posluchače. A zatřetí – tahle kompilace je stylově čistá a nekompromisně současná Oi! záležitost. Žádná posraná nostalgie, žádné brečení po „starých dobrých časech“, ale nové kapely, aktuální zvuk a živá, dýchající scéna. Přesně tak, jak by to mělo vypadat.
Stranu A otevírají moji oblíbenci Shaved For Battle, kteří v chytlavém songu Wolves ukazují, že dobrá práce s kytarou a tah na branku pořád fungují. Hrubší tvář Oi! tu reprezentují písně Spit Your Take, hardcorem ovlivněný song od relativně nové kapely Piston, a punkovější Stand Your Ground od Oxblood. Badterms z Bostonu přidávají ve svém typickém, hravém stylu song Tarred & Feathered, který okamžitě zapadne do jejich diskografie. Streetpunkovou pecku All The Bastards mají na svědomí Traxx, o kterých upřímně nevím vůbec nic – jejich song mě ale zatraceně baví a jsem hodně zvědavý, až se objeví nějaká jejich další nahrávka. GAVL potvrzují svou formu novým hitem Street Kids, který plynule navazuje na jejich debutové EP z roku 2024. Stranu A uzavírají sanfrancišští streetpunkeři Reducers S.F. se živelnou a hitovou verzí songu Don’t Like You, která zní přesně tak, jak má hit znít.
Na straně B přituhuje. Těžkotonážnější podobu Oi! se zastřeným zpěvem tu zastupují Knife’s Edge a jejich Line ‚Em Up, který má pořádnou váhu. Příjemným překvapením je projekt Sweet Talker – spíše rock’n’rollem ovlivněná záležitost a jejich píseň One Way Ticket, ve které by měl figurovat Graham z Big Dog. Tenhle song mi sednul a popravdě bych nečekal, že jeho nový projekt bude znít právě takhle. Následují další zástupci Buffala, Violent Way, s překvapivě melodickým songem It’s No Longer You. Mnohem přímočařejší Oi! pak nabízí Back To Work od kalifornských Rally Cry. Bootboys glam/punk/Oi! zastupují Wired Up a jejich We Own The Night – solidní stomper, u kterého se bude skvěle podupávat nohou a popíjet pivo v klubu, navíc okořeněný klavírem. Strohá jako kopačka do žeber je demoverze Butcher’s Knife od Usual Suspects. Konečně se na vinyl dostává hymna Fresh Cut Stomp od hardcore/Oi!/punk válce Poor Impulse Control. Celou desku uzavírají The Take z New Yorku coverem Crucified od Iron Cross, který sedí přesně tam, kde má.
Přiložený zine obsahuje solidní porci rozhovorů, a to jak s kapelami, tak s jednotlivci. Z kapel jsou tu konkrétně Usual Suspects, GAVL, Rancoeur, Rally Cry, Knife’s Edge a Oxblood, z jednotlivců pak Nicole Anne (Reko Case) a Gavin Watson. Některé rozhovory by klidně snesly větší rozsah, ale z vlastní zkušenosti vím, že hodně záleží na chuti a otevřenosti respondentů. I tak jsem tu našel řadu zajímavých postřehů a informací. Grafika zinu i desky je parádní a Malwina dělá pro scénu dlouhodobě skvělé věci – běžte ji podpořit a pořiďte si něco z její tvorby.
