Tenhle split je mezi kapelami bovver boogie Razor Sharp a battle street rock’n’roll Lejonen. Co to znamená? Razor Sharp tady reprezentují bovver rock v typické, pomalejší poloze, zatímco Lejonen valí svůj těžkotonážní streetpunk. Vyšlo 100 kusů černého vinylu a 250 kusů v barvě baby blue v roce 2026. Celkem osm songů, od každé kapely čtyři. Žádné covery; v obálce najdeš všechny texty od těchto amerických kapel. To je, co se týká fakt, a teď jdeme na pocity.

Razor Sharp otevírají A stranu a spouštějí svůj Bovver / Oi! sound. Ten sedne fandům kapel jako Hard Wax nebo No Heart, v kombinaci se zpěvnějším streetpunkem, jaký hráli třeba The Ruckers. Lehce pomalejší tempo a procítěný zpěv tu dávají dohromady slušnou bovver nahrávku. Melodičtější pasáže se střídají s fotbalovými chorály. Kdo má rád Shandy, ale nestíhá na ně tancovat, tady najde svého nového favorita. První song Bloody Knuckles je příjemný start, který je o poznání tanečnější než rozmarná Our Town, jež mi připadá jako letní hitovka ke grilování, pití piva a klábosení s kámoši na párty. Více rock’n’rollové atmosféry a drhnutí strun přidává song Razor Sharp a končíme ve stejném stylu písní We’re OK.

Lejonen začínají svou část díla našlapaným songem Secret History Of The World. Tady bych řekl, že dobrým hudebním přirovnáním k jejich stylu by mohl být Ultra Sect šmrncnutý lehce Bonecrusherem. Udržují si svůj styl streetrocku s bitevní atmosférou templářských tajemství, kterou známe už z předchozích dvou nahrávek, a i tady pokračují ve vysoko nastavené laťce. Je vidět, že Lejonen jsou sehraní muzikanti, protože jim to šlape a všechno na sebe perfektně navazuje. Nejedou šablonovitý model sloka – refrén – sloka – refrén, ale dávají do svých songů množství sól a vyhrávek. Týká se to všech jejich skladeb a baví mě na tom příjemný a civilní zpěv, který se nesnaží působit hrubě, ale výborně zapadá do celku. Song The Lone Descent je o poznání rychlejší a energičtější. Morals & Dogma jsou pak ještě okořeněné ženským vokálem. V posledním songu In The Wake Of Wolves II hraje ženský vokál hlavní roli a nahrávce to víc než sluší. Jestli mě první dvě nahrávky Lejonen bavily, tady bych řekl, že kapela ještě přitlačila na pilu a lepší se s každou další deskou. Není to monotónní; kapela umí vytáhnout zajímavé pasáže a šlápnout u nich na plyn. Docela by mě zajímalo živé vystoupení, protože to má potenciál na slušný večírek.

Výborný split s tak akorát časovou stopáží. Střídají se tu nálady i styly, a to mě baví.

TOP TRACKY: Bloody Knuckles, In The Wake Of Wolves II, Our Town, Secret History Of The World