Knife’s Edge je Oi! kapela z Phoenixu v Arizoně. Let The Hard Times Roll je jejich debutové LP, které vyšlo u labelu Under The Gun Records v limitovaném nákladu 100 kopií na barevném vinylu Dry Heat a 200 kopií na klasickém černém vinylu. Deska obsahuje sedm autorských skladeb a cover klasiky Someone’s Gonna Die od Blitz. Potěší také povedeným grafickým zpracováním, které doplňují všechny texty, takže už po rozbalení působí velmi sympatickým dojmem.
Knife’s Edge servírují Oi! punk ve středních až svižnějších tempech, vedený zastřeným vokálem, který celé nahrávce dodává naléhavost a charakter. Album otevírá přímočará skladba Last Chance, která je jako úvodní song zvolená naprosto přesně – okamžitě dává najevo, co může posluchač od celé desky očekávat. Kapela dobře využívá potenciál dvou kytar a pracuje se změnami tempa. Vedle klasických punkových pasáží přechází do pomalejších, rytmičtějších částí, které svou energií místy připomínají hardcore, byť zahraný čistě prostředky Oi! punku. Podobný přístup najdeme i ve skladbě Never Been Better, která mě baví především svým pojetím a lehce netradičním vokálním projevem. Třetí v pořadí je Fake World, postavená na pomalejším tempu, silných gang vokálech a pořádně nasrané atmosféře. Stranu A uzavírá titulní Let The Hard Times Roll, nejrychlejší skladba celé desky a zároveň můj osobní favorit z první strany.
Na straně B otevírá Rats In Power, svižná pecka, která oproti předchozím skladbám překvapí větší dávkou melodičnosti podpořenou výbornými sborovými vokály. Pro mě jde o nejlepší píseň na celé desce. Následuje povedený cover nesmrtelné klasiky Someone’s Gonna Die od Blitz. Poté přichází na řadu Innocence Lost, další energický punkový vál, který opět pracuje se změnami tempa. Album uzavírá Dry Heat, ve které kapela představuje, jak si parta skinheadů z arizonské pouště užívá života. Skladbu korunuje chytlavý singalong, díky němuž funguje jako povedená tečka i sympatická vizitka kapely.
Let The Hard Times Roll potěší především fanoušky klasického Oi! punku. Největší devizou je výrazný zastřený vokál, který dodává jinak poměrně tradičně vystavěným skladbám vlastní tvář. Hudebně bude deska bavit hlavně posluchače, kteří mají slabost pro ostrovní školu Oi! punku, zároveň ale nabízí dostatek energie a nápadů, aby obstála i při opakovaném poslechu.
TOP TRACKY: Rats In Power, Dry Heat, Let The Hard Times Roll