Náhlý konec labelu Mendeku Diskak má na svědomí, že některé plánované nahrávky se přesunuly na Try And Stop Me Records. To se týká i tohoto EP německé kapely Oxid z Göppingenu. Kapela má kromě tohoto sedmipalce na kontě ještě 12″ vinyl z roku 2023 a kompilační kazetu z roku 2021. Stylově navážeme na poslední recenzi March Of The Warlike Damned a zůstaneme ve vodách muziky silně ovlivněné metalem. Tady je to konkrétně mix black metalu, Oi! a punku. Tahle pro mě poněkud netypická kombinace v katalogu Mendeku Diskaku reprezentovala více kapel, například Régicide, Contempt, Cuero nebo Puro Odio.
Tady bych řekl, že metal tu fúzuje spíš s punkovým zvukem a z Oi! si bere především přístup ke zpěvu. Někdo to ale samozřejmě může považovat za hardcore punk s metalovými vlivy. Srát na to, ať si to každý nazve, jak chce. Co je pro mě důležité, je, že Oxid nejdou cestou typických metalových zpěvů. Jejich nahrávka je v tomhle ohledu poměrně melodická a refrény působí až chorálovým dojmem. Kromě toho pak kapele rozumím, o čem zpívá, a to mám prostě osobně raději. Sedmipalec obsahuje čtyři songy a vyšel v nákladu 90 červených a 220 černých vinylů.
První song Single Plate je taková metalová klasika – démoni, smrt a kruté ruce nemilosrdného osudu. Druhý song Crusaders From Hell je pro mě o poznání zajímavější. Tématem je otázka, jestli je prokletím pořád věřit v Oi!, a zároveň výzva k boji. Song mě baví, je agresivní, má šťávu a o poznání víc se blíží tomu, co obvykle poslouchám. I zpěv mě tady dost baví. Ale zběsilá kytarová sóla samozřejmě nemůžou chybět, protože bez nich by se některé metalové desky zřejmě cítily poněkud neúplně. V Apocalypse Wow! dokonce zpěv ještě trochu zpomalí a přejde do pro mě překvapivé polohy. Téma je ostatně jasné už z názvu songu. The Devil’s Tail má pak stejně jako na první straně slušný odpich a metalové vlivy se tu střídají s něčím, co bych definoval jako hardcore punk.
Vlastně jsem od tohoto EP neměl žádná očekávání a docela mě nakonec baví. Žánrový mix v popisu možná zní nakonec i trochu zavádějícím způsobem, protože při poslechu nemám pocit, že by Oxid nějak výrazně přepadávali na metalovou stranu. Nevidím žádný důvod, proč by Oxid nemohl sedět i ortodoxnějším fandům Oi! punku. Je to něco trochu jiného, ale kapela zůstává spíše na téhle straně hranice, než aby přecházela čistě do metalu. Koneckonců s metalem se míchaly i kapely jako Troopers v Německu nebo Strong Style v Japonsku, takže svoje fanoušky tahle kombinace nepochybně má. Pokud tedy nemáte potřebu řešit žánrové kolonky jako účetní závěrku, Oxid stojí za poslech.
TOP TRACKY: Crusaders From Hell, The Devil’s Tail

