Když jsem zaregistroval, že jeden z mých oblíbených labelů Liquidator Music chystá vydání nové desky Laurela Aitkena, trochu jsem znervózněl. Vzhledem k tomu, že Laurel Aitken nás opustil v roce 2005, přemýšlel jsem, o jaký materiál by se mohlo jednat. Jestli půjde o nahrávky pořízené pro chystanou desku, ke které už nikdy nedošlo, nebo o nějaké obskurní nevydané nahrávky, jak to občas u posmrtných vydání bývá. Tentokrát jsem ale dostal překvapení, se kterým jsem se snad u žádného jiného interpreta dosud nesetkal.

Liquidatoru se podařilo získat pásky s nahrávkami, které Aitken pořídil během svého života v období mimo turné. Šlo pouze o vokální verze, tedy v podstatě o torza písní, která nikdy nedostala finální podobu a nebyla vydána. Liquidator se proto spojil s kapelou The Mighty Megatones a společně těmto nahrávkám vdechli nový život. Možná to na první pohled může znít trochu zvláštně, ale soudě podle výsledku to byl výborný nápad.

Deska obsahuje dvanáct skladeb, které vycházejí právě z Aitkenových původních vokálních nahrávek, k nimž The Mighty Megatones vytvořili kompletní hudební doprovod. A nutno říct, že s velkou citlivostí a pochopením pro Aitkenovu tvorbu. Právě toho jsem se trochu obával, když jsem si přečetl, co má být podstatou tohoto alba. Moje obavy se ale rozptýlily hned při prvním položení jehly do drážek vinylu.

The Mighty Megatones se do práce na desce pustili s velkou zodpovědností a respektem k původnímu materiálu. Výsledný zvuk bych popsal jako něco na pomezí ska a rocksteady, samozřejmě výrazně více na ska straně, přičemž v některých skladbách se kapela nebojí sáhnout ani k lehce dubovému podtextu. Když Grover v roce 2002 představoval Aitkenovu tvorbu na kompilačním LP Rudi Got Married, vybral část jeho tvorby, která byla modernější, postavená na klidnější atmosféře a výrazném, lehce soulovém vokálu. Právě na tuto polohu Aitkenovy tvorby zde doprovodná kapela navazuje.

The Mighty Megatones připravili aranže, které nepůsobí přehnaně a nesnaží se Aitkenův vokál překrýt. Naopak mu dávají dostatek prostoru, aby vynikl charakter samotných písní. Hudba funguje jako přirozený doprovod a vytváří atmosféru, ve které Aitkenův hlas působí, jako by byl součástí regulérní studiové nahrávky.

Za mě je tohle skvělá a především velmi příjemná poslechová deska, která dokáže z obyčejné večerní chvíle udělat malý hudební zážitek. Není to žádný taneční gejzír ani nahrávka, která by se snažila za každou cenu strhnout posluchače. Je to především deska s atmosférou, která funguje právě díky své lehkosti a přirozenosti.

Liquidator Music během své existence vydal obrovské množství zajímavých nahrávek a v jeho katalogu najdeme desky, které mají dnes téměř pokladovou hodnotu. V tomto případě ale podle mě udělal ještě něco navíc. Podařilo se mu zachránit materiál, který by jinak pravděpodobně zůstal navždy ukrytý na starých páskách a postupně by upadl v zapomnění.

Docela by mě zajímalo, jak by výslednou desku hodnotil samotný Laurel Aitken. Já si ale troufnu tvrdit, že The Mighty Megatones z těchto torz vytvořili výjimečnou záležitost, která nepůsobí jako násilně poskládané posmrtné vydání, ale jako skutečná pocta jednomu z velkých jmen ska a reggae.

TOP TRACKY: Angel Baby, Only  A Smile, Shoeshine Boy