Battle Ruins jsou fenomén. Jejich stejnojmenné 7″ EP z roku 2010 bylo první nahrávkou, kterou se představili světu pod labelem Rock ‚N‘ Roll Disgrace Records. Nyní, v roce 2024, vyšel repress této klasiky – tentokrát na 12″ vinylu a v luxusním gatefold obalu, pod hlavičkou Rebellion Records. Oproti původní verzi obsahuje navíc dva bonusové tracky: Cut Bloodline a Cold Iron Death. Celkový náklad činí 300 kusů na černém a 450 kusů na průhledném vinylu s černočernými fleky.
Battle Ruins představují unikátní žánrový hybrid, založený především na punku a vlivech NWOBHM (New Wave of British Heavy Metal) – z něhož zde čerpá hlavně vokální projev. Nejsem zrovna metalový fanoušek, ale zrovna tahle vlna mě baví a tady to zapadá naprosto přirozeně. Jakékoli přirovnání je ošemetné, ale kdybych to musel nějak popsat, znělo by to asi jako kdyby se Iron Maiden rozhodli udělat punkový koncert v muzeu středověkých bitev.
Při pohledu na projekty, ve kterých členové kapely působili, výsledný zvuk dává smysl – hardcore, punk, Oi!, metal – od každého něco. Z Oi!/punkové scény jsou nejvýraznější asi jména jako Lovely Lads, Hammer and the Nails nebo Rival Mob.
Z nahrávky čiší válečnická atmosféra a je radost poslouchat, jak do sebe všechno perfektně zapadá. Dominantní vokál celku dodává naléhavost a je tím posledním dílem skládačky, který celou desku povyšuje. Texty se točí kolem bitev, krve, oceli, ohně, odhodlání a obětování se. Ve srovnání s pozdější tvorbou působí tahle první nahrávka nejvíc punkově – pozdější desky jsou o něco pomalejší a víc staví na budování atmosféry.
Jsem si jistý, že se najdou fanoušci, kteří budou vydání repressu kritizovat a odvolávat se na původní verzi jako na sběratelskou bibli. Ale podle mě platí, že kdo chce originál, ten si ho stejně najde – třeba právě původní 7″ z Rock ‚N‘ Roll Disgrace Records. Tohle vydání od Rebellion Records je pak ideální pro skalní fanoušky nebo pro ty, kteří první vydání nestihli. Já osobně jsem rád, že si touhle verzí můžu doplnit sbírku.
Pořád ale zůstává na mém listu vysoko jedno a to – vidět Battle Ruins někdy naživo. Jejich nahrávky pro mě už teď patří mezi kultovní. Tahle kapela je důkazem, že klíčem k dobrému projektu není opakování klišé a zaběhnutých postupů, ale vytvoření vlastního uměleckého světa, kterému vdechnete život a s dostatečným nadšením ho předáte publiku.
TOP TRACKY: Traitors Stomped Out, Warpaths Ahead, Blood Eagle
