Kong Kong

Kong Kong: Oi! punk s DNA King Konga a švédským šarmem. Připravte se na cestu do Gorilla City, světa, kde vládne DIY etika a tříakordové hymny mají klávesy, saxofon a varhany! Švédská kapela Kong Kong není jen tak ledajaká parta ošklivých chlapíků středního věku – jsou to gorily s punkem v krvi, které svým humorem a odzbrojující upřímností skutečně baví scénu.

Jak vznikl nápad na unikátní image, co pro ně znamená punk v roce 2025, a proč je pro ně vydávání krátkých, limitovaných vinylů tím pravým formátem? V rozhovoru pro váš fanzin mluví o své touze napsat vždy lepší píseň než tu poslední, o stresu z tvorby, ale i o nesmírné vděčnosti za to, že se jejich nahrávky neustále vyprodávají.

Pojďte se ponořit do světa kapely, pro kterou je jejich projekt pevně začleněnou součástí života, a zjistěte, jak odporně ve skutečnosti vypadají pod těmi gorilími maskami. Odpověď vás možná překvapí!

Kong Kong

Jak vznikl nápad na Kong Kong – bylo to něco plánovaného, nebo spontánní rozhodnutí udělat něco jiného než v předchozích kapelách ?

Začali jsme na základě zbytků nápadů na písničky z dřívějších sestav, ve kterých jsme hráli. K tomu jsme měli takový vágní nápad dát si trochu záležet na image. Téma goril vzniklo poté, co jsme se bavili o tom, jak se v Norsku jmenuje King Kong, protože „Kong“ znamená v norštině „král“. Logicky by se tedy měl jmenovat Kong Kong (spoiler: nejmenuje) a to nám přišlo dost vtipné.

Byla představa „gorilího světa“ od začátku, nebo se vyvíjela postupně ?

Poté, co jsme vybrali název kapely, zbytek vizuálu přišel přirozeně. Jsme stejně staří a oškliví jako každá jiná punková kapela, a gorilí motiv je prostě zábavnější než parta chlapů středního věku s dětmi, rodinami a stálými zaměstnáními, kteří ve volném čase hrají tříakordové songy.

Co pro vás osobně znamená dělat punk v roce 2025 ?

Hudba obecně, a punk zvlášť, je jedním z našich největších zájmů – je to naše společné hobby. Dává nám to nějaký smysl a drží nám to v životě určitý směr.

Je Kong Kong spíš o zábavě, komentáři, nebo formě uměleckého vyjádření ?

Je to kombinace všeho výše. Možná bych dodal i ten neustálý stres vymýšlet nové věci a plánovat další kroky, s vědomím, že na nic z toho nemáte dost času. Kong Kong je velká zábava, ale někdy taky vůbec ne.

Co vás nejvíc motivuje pokračovat – touha tvořit, sdílet, nebo radost z nahrávání ?

Asi hlavně snaha napsat lepší píseň než tu poslední. Kong Kong je dobrá kapela, ve které být, a stal se důležitou součástí našich životů. A i když rád trávím čas ve studiu, samotné nahrávání si vlastně moc neužívám. Vždycky se těším, až bude hotovo.

Vzniká vaše hudba spíš z frustrace, nebo z humoru ?

Asi je trochu jednodušší dělat věci humorně, ale naším cílem je víc zapracovat i na vážnějších a komentujících textech.

 

Pokud byste měli popsat „ducha“ Kong Kong jedním slovem, jaké by to bylo ?

„DIY“. Možná jsou to tři slova, ale přečti to hodně rychle.

Proč gorily? Co vás k tomu tématu táhne ?

Všichni ti buldoci a rytíři z dob dávno minulých už byli zabraní (skutečná odpověď: viz otázky 1 a 2).

Je svět okolo kapely (Gorilla City, postavy atd.) součástí vašeho osobního humoru, nebo má hlubší význam ?

Mám pocit, že si ten vizuál dnes žije trochu vlastním životem. Začalo to jako humor a pak se to vyvinulo do určité image. Každý zapojený do kapely dostane „Kong-jméno“ a některá jsou fakt skvělá. Miluju třeba „Kong Diamond“. Má to hlubší význam? Možná.

Jakou roli podle vás hraje humor v punku ?

Je to vděčný způsob, jak se vypořádat s různými tématy, a byl tu vždycky. Mám rád, když kapela umí mít humor i sama ze sebe, obzvlášť když se snažíte být tak „macho-drsní“, jak to punk, hardcore a oi! kapely umí.

Je pro vás důležité, aby vizuální stránka měla vlastní logiku a kontinuitu ?

Když jsme projekt rozjížděli, měli jsme jen nejasnou představu, že si dáme trochu víc záležet na vizuálu. Ale nevím, jestli v tom tehdy nějaká logika byla – a jestli tam je teď.

Kde hledáte inspiraci pro artworky, názvy a texty – staré filmy, komiksy, přírodopisné dokumenty, nebo reálný svět ?

Krademe nápady ostatním. To je náš styl.

Máte nějaké vizuální nebo estetické vlivy ?

Samozřejmě původní King Kong z roku 1933.

Má Kong Kong svůj vlastní „vesmír“ ?

Ne, ne úplně. To už by bylo trochu moc. Je to prostě kapela.

Jak vlastně funguje váš tvůrčí proces – nahráváte spolu, nebo zvlášť ?

Většinou ukradneme pár melodií nebo dobrejch háčků a doma si uděláme hodně lo-fi demo. Když jsme s materiálem spokojeni, nahrajeme ho pořádně ve studiu u Stephena Kongova ve starém městě ve Stockholmu. To místo je takové epicentrum kapely.

Kong Kong, streetpunk, Oi! punkrock
Kong Kong, streetpunk, Oi! punkrock

Kdo má hlavní slovo při psaní písní a produkci ?

Písničky se obvykle skládají na kytarách a klávesách a většinou jde o společnou práci celé kapely. Co se produkce týče, poslední slovo má Stephen Kong.

Máte vlastní domácí studio, nebo pracujete s někým zvenčí ?

Stephen Kong je v podstatě součást kapely, rozhodně žádný outsider. Provozuje profesionální studio. Je to náš hlavní člověk.

Jak přistupujete k produkci – držíte to syrové, nebo rádi experimentujete ?

Trochu experimentujeme, zkoušíme nové věci, přidáváme nové prvky. Od první EP jsme přidali ženské vokály, klávesy, varhany, piano a saxofon. Věci, které se dnes staly nedílnou součástí našeho zvuku.

Kolik výsledného zvuku vzniká na zkouškách a kolik ve studiu ?

Písně jsou hotové a dobře nazkoušené, než vejdeme do studia, ale ve studiu se jejich kvalita zvedne o stupeň či dva. Nápady a změny se mohou objevit i tam, ale základ je daný.

Jdou texty napřed, nebo hudba ?

Často je to tak, že vznikají zároveň – kousky hudby a kousky textu.

Jak poznáte, že je píseň „hotová“ ?

Den před vstupem do studia už hotová být musí. Teoreticky byste na ní mohli pracovat donekonečna.

Vaše vydání bývají dost limitovaná. Je to záměr, nebo výsledek DIY přístupu ?

Upřímně – dá to hrozně moc práce napsat, nahrát a vydat. Ale myslím, že jsme za pět let vydali 22 písní, což je slušný výsledek.

Co vás na malých nákladech nejvíc baví – kontrola, exkluzivita, nebo komunita ?

Nikdy jsme nečekali, že se EPčka budou prodávat tak dobře. První dvě vyšly v 250 kusech, další tři ve 400. Mají tendenci se vyprodat, ale nemyslím, že bychom prodali mnohem víc. Kompilace „Gorilla Anthems“ vyšla ve více než 600 kusech a pár jich ještě zbylo. Myslím, že poptávka po Kong Kong vinylech je tak 300–400 na release.

Walking Kong

Co pro vás znamenají vinyly a kazety – odpor k digitální kultuře, nebo nostalgie ?

Miluju vinyly i kazety a nikdy jsem nepřestal hudbu takhle poslouchat. Punková scéna ostatně fyzická média nikdy neopustila. Dnešní fyzické releasy jsou prostě pokračováním toho, jak to vždycky bylo. Je to pořád důležitá součást scény.

Jaký je to pocit vydávat hudbu, která se tak rychle vyprodá ?

Hele, nepřehánějme. Ale pokaždé je to kurva neuvěřitelné. Jsme velmi vděční.

Proč jste se rozhodli pro velkou kompilaci a jak probíhala spolupráce s labelem ?

Mark z legendárního amerického labelu TKO Records nás oslovil s tím nápadem. A protože se spousta našich desek stejně exportovala do USA, dávalo to smysl. Mark je profík a spolupráce s ním byla radost.

Můžeme příště čekat plnohodnotné album, nebo vám víc vyhovuje kratší formát ?

Nevím, ale protože napsat a nahrát materiál na celé LP zabere spoustu času a energie, vsadil bych spíš na kratší formáty.

Jak byste popsali aktuální stav švédské punkové scény ?

Trvale dobrý, a tak to bylo vždycky. Jsou tam výkyvy v různých subžánrech, ale celkově je velmi živá.

Změnil se podle vás punk v posledních letech – hudebně, vizuálně, nebo v postoji ?

Myslím, že změny jsou viditelnější v konkrétních subžánrech než v punku jako celku.

Cítíte se součástí nějaké konkrétní scény (Oi!, power-pop, post-punk…), nebo jste úplně mimo – nebo trochu od všeho ?

Všichni jsme byli dlouhá léta aktivní ve švédské punkové a skinheadské scéně (jako návštěvníci koncertů, sběrači desek, studioví lidé, čtenáři fanzinů, recenzenti, křiklouni a ožralové) a všichni jsme hráli i v jiných punkových kapelách. A do jisté míry stále hrajeme.

Jste v kontaktu s ostatními muzikanty, nebo funguje Kong Kong spíš jako uzavřený projekt ?

Začali jsme jako normální čtyřčlenná kapela, ale postupem času se do projektu zapojuje čím dál víc lidí – a to je super!

Jakou roli podle vás dnes mají fanziny a malé labely – jsou stále hybnou silou scény, nebo spíš nostalgie ?

Chtěl bych pochválit všechny, kdo dnes děláte ziny, a všechny malé labely v naší komunitě, které vydávají nové (i staré) věci. Všichni hrají důležitou roli v udržování scény živé a zdravé.

Jaké nové kapely vás baví a inspirují ?

Je jich hodně. An Slua, The Chisel, Skinhead, Fool’s Errand, Bullshit Detector a Home Front. Jen namátkou.

A co klasiky – co vás přitáhlo k punku a co vás na něm inspiruje dodnes? Je to pořád vliv, nebo spíš dědictví ?

Vždycky na nás měly velký vliv věci jako období „The Killing Dream“ od Blitz a takový lehce synťákový zvuk 80. let. A pak samozřejmě francouzský a švédský punk 80. let, klasický britský oi! a taky kapely jako The Cars, Weezer, Therapy? a Transvision Vamp. Klasiky nás ovlivňují dodnes.

Neviděl jsem žádné informace o tom, že byste hráli živě – bylo to rozhodnutí od začátku, nebo to jen nikdy nevyšlo ?

Dostali jsme poměrně hodně nabídek na koncerty doma i v zahraničí, což samozřejmě těší. Většina z nás tu ve Stockholmu hraje živě v jiných kapelách. A jednou to možná uděláme i jako Kong Kong – kdo ví.

Přemýšleli jste někdy o koncertu – jako jednorázovce nebo pro speciální příležitost ?

Přemýšleli, určitě. Najít čas to skutečně uskutečnit – to se nám zatím nepodařilo.

Má pro vás Kong Kong nějaký vnitřní význam nebo poselství, nebo je to čistě o zábavě ?

Má, v tom smyslu, že je to důležitá a pevně začleněná součást našich životů. Zábavná i někdy frustrující.

Je Kong Kong svým způsobem komentářem k tomu, jak funguje hudba a scéna dnes ?

To už by bylo trochu přehnané. Prostě děláme hudbu, která se líbí nám samotným.

Co chcete, aby si posluchači odnesli po poslechu vašich nahrávek ?

Ideálně chytlavou melodii, která je už nikdy neopustí.

A poslední – je nějaká otázka, kterou bys chtěl, abych položil? Tak ji polož sám… a rovnou odpověz.

Otázka: Jak sakra odporně můžete vypadat pod těmi pitomými maskami?
Odpověď: Velmi, velmi nepříjemně ošklivě.

Diskografie:

Raw And Primitive EP (Gorilla City Records, 2020)
The Evils Of Kong EP (Gorilla City Records, 2020)
From Russia With Punk EP (Gorilla City Records, 2021)
Details Of War EP (Gorilla City Records, 2023)
Kong Kong Five EP (Gorilla City Records, 2024)
Gorilla Anthems – Collection: 2020 – 2025 LP (Gorilla City Records, TKO Records, 2025)

Instagram: https://1url.cz/NJ4d0
Gorilla City Records: https://1url.cz/oJhJj
TKO records: https://1url.cz/cJhJd

Sdílet příspěvek:

Podobné příspěvky

Rozhovory

Prorva

Být punkáčem v Bělorusku asi nikdy nebylo jednoduché. Členové kapely PRORVA se po obřích a brutálním násilím potlačených protestech v

Read More
Rozhovory

Lidské Zdroje

Toto je náš desátý publikovaný rozhovor s kapelou a zároveň je to poprvé, co jsme se rozhodli zaměřit na pro

Read More